Paměti carevny Kateřiny II.

zvětšit obrázek

Kód produktu: Paměti carevny Kateřiny II.
1 Balení skladem
Běžně odesíláme v následující pracovní den po objednávce.

79,00Kč

Autobiografie Kateřiny II. Veliké (1729 - 1796) pojednává o letech od jejího příjezdu do Ruska po převrat.

Mezi Berlínem a Lipskem se nachází malé městečko Zerbst, které tvořilo na počátku 17. století spolu s pěti vesnicemi v okolí knížectví Anhalt-Zerbst. Zde se 2. května 1729 narodila princezna Sofie Frederika, později známá jako ruská carevna Kateřina II. Veliká. Pocházela ze zcela bezvýznamného a chudého rodu. Bezdětná ruská carevna Alžběta I. (doba vlády: 1741-1761) ji však vybrala jako manželku pro svého synovce Petra, jehož určila jako svého následníka (později car Petr III. 1761-1762). V roce 1744 přijíždí na pozvání Alžběty I. kněžna Johanna Zerbtská se svou patnáctiletou dcerou Sofií, která přijala v Rusku pravoslaví a jméno Kateřina Alexejevna a krátce nato se stala manželkou tehdy sedmnáctiletého Petra. Paměti jsou vedeny od příjezdu Kateřiny II. v roce 1744 na ruský carský dvůr. Na konci je ještě přiložen dopis Kateřiny II. důvěrnému příteli, pozdějšímu polskémi králi Stanislavu Poniatowskému, ve kterém se snaží distancovat od převratu v roce 1762. Historik Milan Švankmajer však na základě dlouholetého studia dané problematiky odhaluje jinou skutečnost. Kateřina II. nechala svého manžela jednoduše odstranit, aby se záhy mohla chopit moci. V dopise Poniatowskému píše, že Petr III. zemřel v důsledku záchvatu mrtvice, navíc prý trpěl těžkou hemeroidní kolikou. Na důkaz tohoto údajného kolapsu nechala provést pitvu, která tyto skutečnosti měla potvrdit.

Kateřina II. byla velmi oblíbena širokou ruskou veřejností a navíc měla obrovskou podporu gardových pluků, které jí dopomohly k trůnu. Kateřina zde píše otevřeně o svém manželství. Svého muže Petra představuje jako dětinského a poněkud hloupého člověka, milujícího pouze své vojáky, popřípadě ještě i některou z dvorních dam. Ale jak podává v doslovu M. Švankmajer, ani Kateřina nebyla úplně vzornou manželkou. Poctivému čtenáři jistě neujde, že její syn, následník trůnu Pavel I. nebyl z lože manželského. Jeho otcem byl patrně hrabě Sergej Saltykov. O této skutečnosti se dozvěděla i Alžběta I. Reagovala však zcela klidně: „Pokud je to bastard, není prvním v mé rodině.“ Z toho vyplývá, že posledním panujícím Romanovcem nebyl Mikuláš II., zavražděný bolševiky v roce 1918 i s celou rodinou a sloužícími, ale Petr III., zavražděný v roce 1762 v pevnosti Ropša poblíž Petrohradu (to vše za tichého souhlasu Kateřiny II). Paměti carevny Kateřiny II. nejsou koncipovány jako autentické svědectví o době a událostech. Události a děje jsou však spíše jakousi kulisou, na jejímž pozadí líčí Kateřina II. první období svého života u ruského dvora, než se zmocnila trůnu v roce 1762. Panovnice popisuje toto období jako nešťastné, staví se do role utiskované velkokněžny.

Za zmínku jistě stojí, že Kateřininy Paměti byly ihned po její smrti na příkaz následníka trůnu Pavla I. zapečetěny a přísně střeženy ve státním archivu v Petěrburku. Zveřejnění se dočkaly díky indiskreci vysokých státních úředníků teprve po více než padesáti letech. Poprvé vyšly v Londýně v roce 1858, o rok později pak i v Moskvě.

doslov Milan Švankmajer

překlad z ruského originálu Věra Amelová

formát knihy 13,5 x 20,5 cm

vydal: Mladá fronta - 1993

edice: Osudy svazek 3.

vydání: 1.

vazba tuhá celoplátěná s přebalem

232 stran textu + 16 stran fotopříloh

stav knihy: velmi dobrý, velice zachovalá

Antikvariátní POUŽITÁ KNIHA

Zboží 53/85

Předchozí

Návrat na seznam zboží

Další

Napsat hodnocení

Všechny ceny jsou konečné.
Nejsme plátci DPH

Rychlý kontakt

Objednávky přijímáme
NONSTOP

Osobní odběr
po dohodě možný

Přepravné je účtováno dle
celkové váhy zásilky.

CENÍK PŘEPRAVNÉHO (zde)

Tel. kontakt: Po-Pá 9:00-18:00

Nákupní zóna
Jiráskova 497/22
252 19 Rudná u Prahy
Česká republika